Můj vztah ke spolku ČAV je vcelku jasně srozumitelný a nepotřebuje žádné další vysvětlování. Nicméně …
Nicméně o pokus povznést ČAV z popela se teď začal snažit Jindra, OK4RM. Slušný člověk, trochu idealista. Za idealistu ho mám proto, že vím, proč kdysi vznikl ČAV.
Proč tedy vznikl ČAV?
Praotci ČAVové (jak říkám Martinovi OK1RR a Honzovi OK1UU) potřebovali v roce 2004-5 dát svým neustálým snahám ovlivnit nový ZoEK (Zákon o elektronických komunikacích a na něj navázanou novou radioamatérskou legislativu) větší váhu. Když docházeli na úřady jako „pan X“ a „pan Y“, úředníci je po čase přestali brát vážně. Doba se tak stala těhotnou stvořením symbolického subjektu, pod jehož názvem by se nátlak dal konat účinněji.
A tak vznikla myšlenka spolku ČAV. Pikantní je, že jsem byl dokonce přizván na jednu ze zakládajících schůzek jako potenciální člen. Když jsem se ale seznámil s chystaným, rázně jsem vystoupil proti. A to se neodpouští.
Uražená stará panna
Už jste někdy řekli samičce, která si zrovna Vás vybrala jako zvoleného dárce biologického materálu, že nic nebude? Zkuste si to někdy. Větší nenávistí, než za tohle, by Vás zahrnula snad jenom, kdybyste jí znásilnili maminku vysokozdvižným vozíkem. A tak se moje vztahy s ČAVem stabilizovaly a vyjasnily.
Vcelku symptomatické je, že poté, co „pánové X a Y“ zjistili, že své samozvané elitářství neudrží ani touto cestou, se na celý slavný ČAV vykašlali. Své výchozí poslání nesplnil, byl tedy odhozen mezi obdobně úspěšné projekty (např. Občanské fórum radioamatérů, SČR, taky zajímavé příhody). ČAV uschl, hibernoval a čekal na věci budoucí.
Jasná linie naší strany
Na valné hromadě 8.6.2013 byli s nemalými porodními bolestmi zvoleni noví čelní představitelé ČAVu. Mirek a Vojta. A na téže hromadě zazněla výzva praotcům, aby se za své křivárny z dob počátku ČAV veřejně omluvili, vzali své tehdejší výlevy zpátky a tak štít ČAVu očistili alspoň trochu. A nemýlíte se – oba toto odmítli. Čímž paradoxně potvrdili, proč vlastně ČAV tehdy zakládali. Vcelku pochopitelně po tomto jejich kroku oba čerstvě zvolení představitelé resignovali. To by udělal každý slušný člověk.
A tak byl chomout předsedovství hozen na krk již výše zmíněnému Jindrovi RM, protože se bránil nejméně. Což zase není tak špatný stav. Nějaký čas se nic nedělo a kdyby Mirek DOM nespravoval alespoň čaví web, umřel by i ten.
Fénix
Jindra RM ve svém idealismu po čase pojal myšlenku ČAV vzpamatovat, vyprášit, vyčistit a zkusit udělat z něj zase něco pro radioamatéry, ne pro dva samozvané elitáře a jejich patolízaly. Zatím se snaží. Z oněch úžasných členů „spolku elitních radioamatérů“ mu nějak zásadně nikdo moc nepomáhá. Je příliš brzo jeho snahu jakkoli hodnotit. Ale jistě uvítá jakoukoli spolupráci slušných lidí.
Jenže každý Fénix by měl mít, především, čistá křídla. Dokud ale bude zatížen vazbou na původní účel jeho založení a na osoby, které takto konaly, nikdy z něj zdravý spolek nebude. Pokud to tedy Jindra myslí vážně, měl by očištění ČAVu provést z druhé strany. Praotci svoji šanci dostali – a pohrdli jí. Je tedy na místě, aby se naopak organizace od jejich špíny očistila sama. Svého času se praotci ČAVové oháněli jakýmsi „Morálním kodexem ČAV“ (citace viz níže). Je na čase tento kodex uplatnit i vůči nim, jinak se Fénix nevymotá z věčného popelení.
UPDATE 24.2.2019: Hm, tak ne. Proběhla Valná hromada tohoto spolku baráčníků a jeden z praotců se drží jak lněné košile. Takže naděje na obrození je v pr … pardon, v Paraguayi.
UPDATE 7.4.2019: Jeden z možných důvod, proč ČAV vypadá tak, jak vypadá, může být popsán v tomhle videu. Velmi pravděpodobné. A je pochopitelné i to, jak se v tom videjíčku k věci postavil i J. K.
Jed zůstane jedem
Co mne přimělo k tomu, tuhle úvahu napsat? Martin Kratoška na jistém diskusním listu vcelku tvrdě „vyjel“ po mladém radioamatérovi, který nikoho nijak nenapadal, jen se pozastavil nad Martinovým chorobně hypertrofovaným elitářstvím, načež ho Martin obvinil z „urážení, napadání a rozdávání ran“ a nazval „spratkem“. A přitom se ten člověk choval opravdu neútočně.
Zareagoval jsem tedy připomínkou:
@ok1uhu
11:15am #737
Martine, mám tu připomenout, jak jsi svého času urážel, napadal a rozdával rány Ty? Několik tisíců radioamatérů najednou?
Já bych na Tvém místě byl s těmi „spratky“ sakra vopatrnej.
Karel UHU
no a reakce „pana elity“ byla, jak říkával pan Werich, „srandální“:
Petr Hlozek
11:21am #739
Zdravím,
Martin se z listu odhlásil, vlastnictví a správcovství přechází na mne.
73 Petr
ex OK2CQR
No řekněte – dá se někdo takový brát vážně?
Celou konverzaci lze dohledat v archívu jednoho z radioamatérstých diskusních listů.
—- Post scriptum —-
Citace OK1RR z jeho (dnes již zlikvidovaného) webu, rubrika „Pimprlátkové divadlo“, 28. 12. 2004: „Přátelé, MOC PROSÍM, nedělejme ze sebe pitomce, nehrajme si na „demokracii“ za každou cenu! Musí existovat jednoduchá možnost přihlášku nepřijmout, stejně jako musí existovat možnost vyloučení člena. Kdo rád myšlenky začíná floskulí „musíme, ať se nám to líbí nebo nelíbí…“, je na nejlepší cestě do pekel.
Nepochybujte o tom, že dříve nebo později někdo zkusí proniknout do ČAV a navrtávat loďku, aby se potopila. Umím si živě představit škodolibou radost OK1UHU, který si podá přihlášku a bude koukat, co s ní uděláme. Může se to zdát hloupé, ale potřebujeme nějaký kodex. Hovořím ze zkušenosti, něco podobného probíhalo v SČR, který nakonec na nedůslednost v selektivním přijímání členů dojel“
