Tak nám proběhly letošní Holice, paní Müllerová, pravil UHU – a zbývalo už jen ono pověstné natírání kolen Opodeldokem. Jenže natírání se nekonalo, UHU má už nějaký ten pátek únavový syndrom, neujde ani sto metrů a každou chvíli si potřebuje lehnout. Das ganze Tschechische Volk ist eine Simulantenbande.
Vědom si tohoto handicapu, umístil jsem svoje auto s lůžkovou úpravou do blízkosti vjezdu na setkání, pěkně těsně k chodníku, za značku „Konec zákazu stání“, prostě plně v souladu se Zákonem 361/2000 Sb a samozřejmě jsem si dal pozor, abych neporušil některou z obecních vyhlášek. Například stáním na zeleni mimo vyhrazený prostor setkání, což hned dvěma auty předvedli páni pořadatelé. Na určené návštěvnické parkoviště bych se totiž plazil i na třikrát. Tím jsem ale brutálně vzrušil pořadatelskou „parkovací“ službu, která se mi jala vyhrožovat Městapem (které sami nemají a půjčují si ozbrojené cukráře z Pardubic), pokutou, odtažením auta a woodoo panenkou. Když jsem zašel sdělit řediteli setkání, že tedy z vážných důvodů nemíním opustíit parkovací místo, ležící navíc mimo pronajatý a vyhrazený prostor, bez jakékoli právní vady, jen proto, že „se to někomu nelíbí“, pojal pan direktor světlou chvilku lidskosti a pravil, že to tedy půjde domluvit. Nicméně během této domluvy si jeho podřízený pochop na mne začal otvírat otvor a tak jsem se například dověděl, že každý správný nemocný člověk má berle a kdo je nemá, je zdravej jako rybička. Klystýr, chinin, abtreten! Ředitel rezignoval a odešel. Padly výhrůžky Městapem, tož jsem si na chvíli zalezl do auta odpočívat a se zájmem očekával příjezd údu zákona. Samozřejmě nic.
Po vzpamatování se (a opicajtech v nedohlednu) jsem se sebral a šel si dále užívat svých 70 korun vstupného.
Nicméně tato epizodka není nosným motivem článku. Má pouze poukázat na to, co „pořadatele“ setkání zajímalo nejvíc – co nejvíc vyrejžovat na parkování a pronájmu prodejní plochy. Asi to bude nějaký místní folklór, neboť tolik značek, všelijak omezujících parkování v celém městečku, jsem už dlouho pohromadě neviděl. V Holicích do letoška vůbec, bývalo to normální město. Es ist alles vorüber, es ist alles vorbei.
Nicméně zpátky k setkání, o tomto zájmu pořadatelů, koneckonců, hovoří i tento úžasný dokument, přiléhající by snad bylo označení „řídký ranní ejakulát právníka kutila„. Mezi účastníky totiž pobíhalo hejno chlapců (ale opravdu chlapců, v řadě případů ještě holobrádků takřka mléčných) a honilo parkující řidiče od čerta k ďáblu. Ti, kdož tradičně, rok co rok, bývají stále na stejných, známých místech, měli prostě letos smůlu a basta fidli. Inu, když si to nechali za 150.-Kč za den vjezdu líbit, jejich věc.
Podstatnou věcí ale je to, že letos se v Holicích masivně kradlo. Ne, že by si loupili svůj šrot nešťastníci na plochách 3×3 metry navzájem, ale setkání (nejspíš) poctila organizovaná tlupa kapsářů. Ze svého okolí mohu potvrdit, že jednomu mému kamarádovi vyfoukli výrazně nezanedbatelný obnos z náprsní kapsy a druhý po čase zjistil, že má proříznutou kapsu na kalhotách – ano, tu, ve které celé setkání nosil peněženku. Naštěstí jeho vyčórovat nestihli.
A co pořád-datlové? Myslíte si, že se pohybovali mezi účastníky a hlídali? Že by jen svojí přítomností těm xindlům zlodějským komplikovali život? Kdepak, milí skautíci, kdepak.
Chlapci pořadatelští se pohnuli, jen když šlo o to vyhánět něčí auto z místa, kde ničemu a nijak nepřekáželo – a nakonec si sami postavili přenosné značky „Zákaz zastavení“ a za ně auta stavěli… Jakmile se nehýbala auta, nehýbali se ani oni.
Přijelo Městapo, prošlo se areálem – nad lupiči pokrčilo rameny a odjelo. Co taky jiného.
Za takovou pořadatelskou službu pěkně děkuju. Na holická setkání jezdím od jejich prvopočátku (pravda, s několika málo vynechanými ročníky), ale letošní ročník mne velmi přiblížil k rozhodnutí, už sem jezdit přestat. A co jsem tak mezi lidmi slyšel, zdaleka nejsem jediný.
Hmhm … vjezd povolen pouze vozidlům, určeným pořadatelem. Přátelé, vidíte tu snad, u přenosné zákazové značky, nějakého pořadatele, který by Vaše vozidlo určil? Já ne, ale možná mám vlčí mhu. Takže si uvědomte, že kdo jste neměli „určení pořadatelem“ zařízené předem a povolení ke vjezdu si vyřizovali až po dojezdu ke kase (což je naprosto logické, tedy špatně), spáchali jste průjezdem kolem této přenosné značky přestupek ve smyslu §125c, odst.1., písm k) Silničního zákona s možností blokové pokuty do 2000.- Kč. Takhle dopadá diletanství v dopravních úpravách. (Mimochodem, kdyby se Vás příště někdo ptal, jak se Vaše auto dostalo za tuhle značku, doporučuji poskytnout ve vší slušnosti odkaz na pana Montgomery „Scotty“ho Scotta a jeho oblíbenou technologii. Velmi účinné.)
UPDATE 27.8.2014:
Ono je takovéhle chování asi v téhle partě nějakým místním zvykem, nebo co. Z archivu jsem vyhrabal svůj článek o podobné veselé taškařici ze setkání na Horním Jelení r. 2008… Podobnost čistě náhodná.