Hybridní analog/digital převáděč? Proč ne?

Docela se bavím tím, jak “tvůrci” digitálních převaděčů zdůvodňují, že to a to nejde, protože to komerční technologie, případně stažené firmwary z webu, neumí. A tak si neuvědomují, že svým “nosičstvím vody” přicházejí o to nejhezčí, co na amatéřině je, a sice tvůrčí činnost. Nakoupit krabičky a slepit je dohromady podle návodu tavným lepidlem umí každý blbec, pokud je dostatečně bohatý. Tvořit už ne.

Před časem proběhla na jednom radioamatérském (snad ještě?) fóru debata o tom, jak náročné je učinit převaděč hybridní. Není to složité, milé jiskřičky, stačí jen mít trochu pod čepicí. Věc pak vypadá takto:

hybrid-rptr

Pojďme si tedy říci, jak silostroj funguje.

V klidovém stavu je převaděč v režimu “digitál”, protože úvodní synchronizační sekvence dstarového paketu je velmi krátká a při její ztrátě se ztratí i signalizační informace. Spínače S1 až S3 jsou tedy v klidu a dstarový modem přímo naslouchá RX audiu, dstarový modem si přímo řídí TX PTT. Zatím jsme na úrovni lepičů, pojďme dál.

Při příchodu odpvídajícího PL tónu z přijímací cesty jej PL DEC vyhodnotí a nahodí MKO (monostabilní klopný obvod) s dobou kyvu cca 5 sekund. Tento MKO přepne spínače S1 až S3, čímž zajistí:

S3: Trvalé zaklíčování vysílače převaděče, jak je zvykem na analogových převaděčích,

S2 a S1: Přepojí modulační cestu do režimu přenosu analogového signálu.

Signál z detektoru PL (PL DEC) klíčuje generátor PL pro vysílač (PL ENC), takže např. připojení vzdáleného echolinkového nódu není problém.

Dokud tedy na převaděči pojede “vyžádaný” analogový provoz, je udržován MKO “nahozený” a převaděč je v analogovém režimu. Po doběhnutí MKO se spínače vrátí do původního stavu, odklíčuje vysílač převaděče a převaděč je zpět v digitálním režimu, kdy číhá na dstarovou hlavičku.

Jenže tohle se musí vyrobit ručičkama, to koupit nejde. Problém.

Závěrem tedy lze říci, že na takto koncipovaném převaděči nikdo není omezen. Otázkou ale je, zda zrovna stav, kdy nikdo není omezen, je tím stavem, který si různá individua, motající se kolem digitální efemky, přejí. Je i docela možné, že nastane stav, kdy tato, zde popsaná věc bude označena za naprostou pitomost a po půl roce ji přednese někdo jiný jako svůj převratný objev (nápověda: duální squelch). Ale takoví už prostě jsme …


Update 13.8.2014 – jak jsem se dověděl, prý takto koncipovaný převaděč byl v provozu v Praze již před několika lety a fungoval. Názor na to, proč nebyla zvolena tato cesta, ale cesta tvrdého vytlačení jedněch druhými, a to dokonce stejnými lidmi, kteří o tomto ověřeném konceptu věděli, si jistě dokážete udělat sami i bez mého komentáře.