| Tak Ty bys chtěl vysílat na hamfestu? No to sis dovolil hodně ... | ||||
Na radioamatérské setkání v Horním Jelení jezdím rád. Nevím, jestli je to tím, že ač poblíž Holic, není prostor tohoto setkání obehnán ostnatým drátem, nebo proto, že zde smím zaparkovat kde chci a nepophání mne z místa na místo přiožralý "pořadatel", nevím. Tož jsem vyrazil i letos.
Přijeli jsme s Petrem OK1PM v pokročilém pátečním odpoledni, Petr zaparkoval svou "polní gynekologickou ambulanci",
jinými slovy nádherně vymazlenou polní sanitu GAZ, já svoji ošuntělou felicii, schválně pod stromy u cesty.
Ruče jsem vyběhl natáhnout LW na 80m, abych si mohl trochu QRP zavysílat. Drát antény ještě ležel na zemi a
už tu byl první muž v modré čepici se svojí volačkou a tričku OK1KHL:
Ty tady chceš vysílat?
Opravdu, několik reprosloupů, volně ložených ve stromech, chroptí jako Matuška.
Já mám jenom 10W maximálně a myslel jsem si, že jsem na radioamatérském setkání. Nevěřícně na tohoto, řekl bych poněkud ethylalkoholem ovlivněného OK1Nxx civím a pak se beze slov odvracím a pokračuji ve stavbě antény. Muž odchází, řekl bych ku dalšímu posilnění, a zdá se, že je pokoj. Není. Přichází druhý modrokožec, tentokrát bych řekl abstinující, se stejným požadavkem. Ptám se ho, kde si tedy anténu natáhnout, a onen dobrý muž mi ukazuje na louku, kde nejvyššími svislými objekty jsou dvaceticentimetrová stébla trávy. Docházejí mi nervy a ještě ani nevyzvednutý drát balím. Inu, dalo by se říci, zanedbatelná epizodka. Jenže ... jenže po této příhodě repráky vyblinkly ještě tak asi tři omšelé hitůvky a zdechly. A už se ten den neozvaly. Chvíli pomýšlím na žertík s šikovně zapíchnutým a zalomeným špendlíkem napříč dvoulinkou, ale pak si vzpomínám na citát Svatého Vaška I. Šaška - "nejsme jako oni". Místo toho jsem zůstal u představy hospodářských zvířat (a nebyli to lvi) a pod pláštíkem noci jsem, za Petrovy bidelnické pomoci (šťouchal drát na strom laminátovým teleskopickým bidlem od agenturní radiostanice R-394) anténu na stromy umístil. Nebylo to zbytečně, učinil jsem pár hezkých QRP spojení, poslechl si desetimiliwattový maják OK1IF z Liberce v čitelné síle a kolem dvou ráno nádherně chodily NDB majáky, takže jsem si poslechl pár dosud neslyšených. Druhý den ráno mne vzbudil rozhlas, vykřikující do skoro prázdné louky ranní 80m kroužek. Vyzkoušíme ostražitost a bdělost strážců rozhlasu, napadá mne, ladím se na kmitočet kroužku, stahuji výkon na cca 50mW a pravím "Repráky hloupých na všech sloupích". Odezva v rozhlase je "loud and clean", nicméně mé promluvy si nikdo nepovšiml. Užitečná věc, takový rozhlas, nesporně. Zopakoval jsem komentář ještě několikrát, vždy tak, abych provoz účastníků kroužku nemohl za žádných okolností rušit, a nic. Přes den jsem se věnoval setkání, koneckonců, dopoledne ta osmdesátka jaksi moc nechodí, že. Nicméně jsem si zkusil, zda těch 10W do toho tak žárlivě chráněnného kulturního zařízení chrochtá, či nechrochtá. Nechrochtalo, samozřejmě. Ale nepřítel nespí. Když se setkání už blížilo ke konci, vidím onoho modrouše, jak ke mně kráčí s pohledem hodným Ivana Hrozného a praví - vodmotej si ty špagátky, jinak Ti je uřežem. Nojo, já hlava skopová, můj kotevní provázek se kříží s jejich zelenou dvoulinkou, museli by ji, chudáci, při uklízení kulturního distribučního zařízení protáhnout vrchem ve výšce asi půldruha metru. Co jsem si to jen dovolil... Odmotávám provázek a následně i sebe z tohoto setkání a nějak mi vůbec není trapné, že jsem tentokrát jaksi zapomněl zaplatit vstupné. | ||||